První půlka mého oblíbené měsíce

Je to tady! Po nekonečném studeném a mrzutém lednu je tady ÚNOR!! :)

Jeden z mých oblíbených měsíců! Nejen proto, že mám narozeniny, ale protože pomalu začíná jaro a taky je to velmi krátký měsíc.

Únor začal pěkně! Počasí bylo hezké a já si koupila letenku domů na pár dní. Strašně se těším! Odlétám 15. února a vracím se zpět 20.2.  Ano, je to jen krátká doba, ale aspoň něco. :) :) :)
První týden v únoru byl rychlý a já měla poslední týden ve škole. Hodně přemýšlím, jestli budu po "dovolené" pokračovat, ale vypadá to, že spíš ne. Možná zase v květnu.
Druhý týden v únoru byl hoooooodně zajímavý.
V pondělí se slavil nový čínský rok a my jsme si dali k večeři dobrou čínu. V úterý jsme oslavili mezinárodní palačinkový den palačinkami k večeři. Super! Taky jsem v úterý našla tvaroh mezi anglickými potravinami, takže jsem měla "Vánoce"!! :D
No středa byla pohodová, ale to jsem vůbec netušila, co se stane ve čtvrtek.

Čtvrtek ráno - moje nejhorší věc co se mi stala.
Ráno jsem odvezla kluky do školy a po cestě zpět jsem měla AUTONEHODU.

Vjížděla jsem na hlavní ulici a byla jsem si jistá, že po ní nikdo nejede. Ta křižovatka je hrozně nepřehledná a jelikož žádný zrcadla se tady nepoužívají, tak za roh vidět není. Ale já si najížděla pomalu a najednou vidím, že jede auto vpravo a myslela jsem si, že brzdí že na něj mávnu a poděkuju... ale ono ne! Náraz jako od tanku. Naštěstí jsem byla o sekundu rychlejší, jinak bych asi neměla nohu, a tak auto narazilo do zadní části auta, za řidičem. ŠOK! Netušila jsem to a byla jsem tak vyděšená vylézt z auta, že jsem jenom zajela ke kraji a nevěděla co dělat. Za půl minuty za mnou přiběhla jedna maminka, která jela za mnou a šla se ujistit, jestli jsem v pořádku. Já se akorát klepala a nic mě nebolelo. Potom jsem vylezla, našla pojištění a šla se podívat na toho, kdo do mě narazil. No musím říct, že jsem ho strašně bála.. Pán vyšší než já s vousy jako Krakonoš a v motokářské bundě. Prostě obr chlap. Ale příjemně mě překvapil a byl moc milý. Maminky co jely za mnou tam se mnou zůstaly a pomohly mi vyřizovat vše co bylo potřeba, protože já jsem nebyla schopná skoro mluvit anglicky. Policie se nevolala, jen jsme si vyměnili čísla pojištění a kontakty a jelo se dom. Já jsem si netroufla jet s takhle rozbitým autem domů, takže jsem ho zaparkovala na bezpečné místo v jedné ulici hned vedle a došla domů pěšky. Což možná bylo dobře, protože jsem si prokrvila mozek. No doma jsem potom čekala až bude mít někdo z mých hostujících rodičů čas, aby mi zavolali a já jim to mohla říct.

Auto co mě porazilo

Možná si říkáte, jak reagovali, dostala jsem vynadáno? NE! :) Byli oba moc hodný a hlavně byli rádi, že se mi nic nestalo. Řekli mi ať si uvařím čaj a uklidním se. Což jsem udělala, ale klidná jsem po zbytek dne rozhodně nebyla.

V sobotu jsem pak navštívila Croydon a procházela jsem se....

No a příští týden kluci mají prázdniny a tím pádem, já můžu odjet domů slavit narozeniny!!!! :)

Mějte se krásně,

živá a zdravá Mája

Moje auto